Slezská Harta a Velký Roudný

Kdy:    Sobota 25.3.2017 10:30 -  hráz přehrady Slezská Harta (domluvíme se telefonicky)

Kam:   Slezská Harta - Velký Roudný (cca. 8 km)

K příležitosti konání světového Dne Vody nabízím tento sobotní program. Nejprve bychom absolvovali prohlídku přehrady Slezská Harta (viz. odkaz) a pak bychom se společně prošli od hráze na nedaleký kopec/sopku Velký Roudný (cca. 8 km). Z Roudného si zajistíme odvoz řidičů zpět k autům, která necháme na hrázi. Vzdálenost od Ostravy je autem asi 60 km - cca. 1 hodina cesty. Těšíme se na Vás.

Po příjezdu na hráz přehrady byl samozřejmě problém s hledáním místa pro zaparkování auta. Po zaparkování jsme tedy vyrazili na druhou stranu hráze, kde jsme se šli nejdříve podívat na odběrné místo (věž co trčí z vody). Z hráze jsme pak sešli po schodech, které vedou podél přepadového kanálu až na nejnižší místo hráze, kde se nachází vodní elektrárna. Tu jsme si samozřejmě také prohlídly (byla v provozu) a dále jsme pak pokračovali do útrob hráze, kde jsme její hlavní štolou prošli až na druhou stranu hráze a vylezli jsme z ní jen kousek pod její korunou. Vlaďka napočítala 401 schodů! I když bylo všude spoustu lidí, tak byla prohlídka všech navštívených částí přehrady celkem v pohodě. Prohlídka nebyla s výkladem ale všude byl nějaký pracovník Povodí Odry, který byl schopen (pokud věděl) odpovídat na otázky návštěvníků. 

Po exkurzi jsme se rozhodli, že na Velký Roudný půjdeme přímo z obce Roudno, kde jsme se přemístili auty. Od kostela vedla naučná stezka, která nás po místy prudkém stoupání dovedla asi po 1,5 km na vrchol kopce. Samozřejmě jsme si zde nemohli ujít nádherný výhled ze zdejší rozhledny na ještě sněhem pokryté bílé hřebeny Jeseníků. Po krátké svačinkové pauze v místním altánku, jsme vyrazili zpátky k autům a jeli společně do Nové Pláně, kde jsme si chtěli dát něco k obědu. V restauraci U Jelena jsme tedy poobědvali a pak jsme si prohlídli místní okolí přehrady. Celou dobu jsem všem připomínal, že tady někde na Slezské Hartě je restaurace/hospoda, která je v prostorách kostela. Až po snaze vyfotografovat hospodu ve které jsme jedli mi při hledání optimálního úhlu došlo, že vlastně na displeji foťáku vidím hospodu i kostel v jednom. 

I když už bylo téměř 16 hodin, tak jsme se ještě jeli podívat na kopec s názvem Venušina sopka, kde se dalo od auta dojít za nějakých 10 minut. Kopec je vlastně bývalý kráter sopky, a jsou zde hlavně vidět útvary a horniny pocházející ze sopečné činnosti. Byl zde také krásný pohled na druhou navštívenou sopku Velký Roudný. Aby bylo naše putování po sopkách a vulkánech kompletní, tak jsme autem sjeli jen kousek vesnicí a zašli se ještě podívat na místo (něco jako lom), kde je vidět původní, dnes již samozřejmě ztuhlý lávový proud Venušiny sopky. 

Z tohoto místa jsme pak již za počínajícího stmívání nasedali do aut a odjížděli se spoustou zážitků domů do Ostravy. 

Tento kopcovitý kraj plný pastvin, luk a samozřejmě i lesů je moc krásný a jeho hlavní výhodou je, že ještě není tolik dotčený masovou turistikou. Počasí nám i tentokrát přálo a sem tam se během výletu na nás usmívalo i již jarní sluníčko.

Akvapark a domácí hamburger

Jelikož je předpověď počasí na tuto sobotu nepříznivá, tak nabízím tento program. Nejprve si zajdeme zaplavat do akvaparku v Brušperku a sraz zde bude v 15:00 (dojezd vlastními auty). Po plavání se pak přesuneme k nám domů, kde si uděláme domácí hamburger. A než se hamburgery připraví, tak si rodiče můžou společně popovídat a děti se určitě zabaví hrou na konzole Wii nebo u nějaké stolní hry. Těšíme se na Vás.

I když bylo na tomto bazénu nezvykle moc návštěvníků (ve špičce snad 80 lidí), tak bylo koupání příjemné a nikde nebyly žádné tlačenice. Děti se určitě vyřádily dosyta jak ve vodě, tak i na tobogánu.

Po plavání jela většina k nám na slíbené hamburgery a společně jsme ještě do večerních hodin poseděli. Myslím že se hamburgery povedly a snad i všem hostům chutnaly. Přesto že byl tento den celý upršený, tak se nám myslím program báječně povedl.

Putování za sněženkami

Kdy:    Sobota 11.3.2017 10:30 -  před naším domem (Řadová 52, Ostrava Zábřeh)

Kam:   Zábřeh - Polanecký les - Polanka (cca. 9 km)

Od našeho domu vyrazíme do Polaneckého lesa, který projdeme po pravé straně (ve směru proti proudu) řeky Odry, kde na téměř samém konci lesa narazíme na první místo, kde rostou sněženky. Poté budeme pokračovat dále k rybníkům v Polance, kde dojdeme na druhé místo výskytu sněženek. Odtud se vydáme zpět do Polanky, odkud pojedeme zpátky autobusem na Svinov mosty. Ze Svinova pak dojedeme zpět do Zábřehu tramvají nebo autobusem. Kdo bude chtít, tak může posedět po výletě u nás doma. Těšíme se na Vás.

Po delší pauze jsme tentokrát vyrazili na výlet do blízkého okolí a šli jsme se podívat, jak krásně kvetou sněženky. Nejdříve jsme zavítali do nedalekého Polaneckého lesa, kde jsme skutečně viděli spoustu rozkvetlých sněženek. Bylo jich tu skutečně hodně. Ani bychom si nedokázali představit, že ještě narazíme na místo, kde těchto bílých květu uvidíme mnohem více. Z Polaneckého lesa jsme se tedy vydali na druhé místo, o kterém jsme věděl, že tam sněženky rostou. To místo je jen kousek od cyklostezky na Jistebník v místě za Polaneckými rybníky, kde se nachází rezervace Polanská niva. Je tam nijak velký les (Bücheruv les), který jsme téměř celý obešli a opravdu jsme zde všude viděli husté koberce sněženek. Oproti Polaneckému lesu jich zde podle mého soudu roste nejméně 3x tolik. Sněženky tam rostou i na loukách okolo lesa. Na okraji lesa jsme také narazili u napájecí strouhy rybníků na stopy Bobra v podobě ohlodaných a vyvrácených stromů. Z lesa jsme se pak s bílými mžitky před očima vydali po cyklostezce do Polanky odkud jsme se vrátili autobusem zpět přes Svinovské mosty domů. Počasí nám celkem také vyšlo. Bylo okolo 6 °C a sem tam trochu fouklo. Naštěstí nám svítilo i sluníčko, které nás pěkně hřálo.