Kam: Súľovské skály (cca. 10 km), zřícenina hradu Hričov, Živčáková - poutní místo, Ropný pramen - Korňa
Z Ostravy vyjedeme kolem 7:00 směr Bytča - Sulovské skály. Je to asi 100 km - to znamená přibližně 1:30 h cesty. Po pěší procházce areálem Súľovské skály (cca. 10 km) bychom přejeli auty na zříceninu hradu Hričov a na zpáteční cestě bychom auty ještě vyjeli na vrchol/poutní místo Živčáková (Korňa). V Korni bychom se zašli také podívat na místní Ropný pramen - kanystry ale sebou neberte. Pokud bude čas a po cestě bude něco zajímavého, tak se tam můžeme určitě zastavit. Návrat domů ve večerních hodinách. Těšíme se na Vás.
Po dojezdu auty do obce Sulov jsme se po turistické značce vydali vzhůru na vrcholy Súlovských skal. Nejprve jsme prošli skalní bránou a po místy skalnatém hřebeni došli na Súlovský hrad. Hrad jsme prolezli až na nejvýší místo s hezkým rozhledem do celého kraje. Z hradu jsme pak sestoupili do sedla odkud jsme se ještě zašli podívat na skály po kterých lezou horolezci. Proto že bylo poměrně horko, tak jsme žádné zrovna v akci neviděli. Jelikož nám v tomto místě také docházela k vůli horku voda, tak jsme se vydali zpět do obce, kde jsme si zašli do restaurace na občerstvení. Naplánovanou trasu jsme sice neprošli celou, ale myslím že to stačilo, protože jsme místy museli opravdu stoupat po skalách doslova po čtyřech a samozřejmě tedy kilometry takovou cestou moc neubíhaly. Po hodinové přestávce v restauraci jsme auty popojeli k místu odkud jsme se vydali na zříceninu hradu Hričov. Cesta opět vedla vzhůru do kopce a my jsme po 40 min chůze dorazili na zříceninu hradu. Byl zde opět krásný výhled do celého okolí a v dálce se podařilo spatřit i naší Lysou horu. Po návratu k autu jsme se vydali zpět k hranicím a v obci Korňa jsme vyjeli na vrchol Živčáková, kde se nachází velký nově (2015) postavený kostel. Vzhledem spíš připomíná rozhlednu, která zde ale také nechyběla. Po shlédnutí okolí z rozhledny jsme se vydali podívat na původní "svaté" místo, kde se před lety místnímu lesníkovi zjevila panenka Mária. Po cestě na toto místo je několik studní se "svatou" vodou. Také my jsme nenechali nic náhodě a po vzoru ostatních jsme si z pramene načepovali vodu do prázdné petky - co kdyby. V Korni jsme si také nenechali ujít místní ropný pramen, který spíš připomínal stojící močůvku v na louce - prý je to ale evropský unikát. Zpátky jsme vyráželi z této naší poslední zastávky do Ostravy až něco po 20 hodině a domů dorazili až za tmy. Myslím že i když to byl celkem náročný výlet, tak se povedl a všem se nám líbil. Počasí nám také tento den vyšlo báječně.
